Velikonoční kraslice

Kraslicemi nebo rejsky, červenými vejci, pisankami nebo psanými vejci se nazývala malovaná velikonoční vajíčka, kterými mladá děvčata o Velikonočním pondělí obdarovávala koledníky. Ćasto bylo složitě zdobené vajíčko určeno konkrétní osobě a ornament byl vlastně dopisem sepsaným v jazyce symbolů a znaků.

Nejčastěji se ke zdobení používala červená barva (symbolika krve jako síly schopné obnovovat život a probouzet přírodu), od níže je pravděpodobně i odvozen název kraslice. Původní význam slova „krásný“ byl červený. Jiný výklad dává pojem kraslice do souvislosti se slovem „okrášlený“. Starobylost barvení vajíček dokládají archeologické nálezy zdobených vaječných skořápek v sumerských hrobech z doby 2500 let př. n. l. V Česku pocházejí nejstarší doložené nálezy červeně malované vaječné skořápky se stopami geometrického ornamentu datovány do roku 1030. Jen o něco menší oblibě než červená vajíčka se o Velikonocích těšila vejce obarvená na žluto. Jako zlaté bylo v předkřesťanských náboženstvích popisováno tzv. vejce stvoření, které starověké mýty připodobňovaly ke slunci.

V jednotlivých zemích se při zhotovování kraslic vyvinula celá řada zdobných technik. K nejvíce rozšířeným a zřejmě i nejstarším technikám patří zdobení voskem. V našich zemích se pestřejším batikovaným kraslicím přezdívalo straky. Starou technikou byly zhotoveny rejsky, kraslice zdobené vyškrabováním. K mladším způsobům dekorace patřilo leptání vzorů kyselinou. V 19. století se zvláště v klášterním prostředí těšilo velké oblibě polepování velikonočních vajíček kousky látek, tkanin a svatými obrázky. Plastické zdobení vajec proniklo záhy i na venkov. Tady se na kraslice reliéfně nanášel vosk, nebo se lepily odstřižky slámy a travní dužiny. K ojedinělým technikám patřilo zdobení bílého vajíčka okutím za pomoci tenkého kovového drátku. Na počátku 20. století si velkou oblibu získal jednoduchý způsob zdobení za pomoci několika snítek lístečků nebo jarních kvítků a přiložených na skořápku a ovázaných kouskem gázy. Vajíčko se dalo povařit do odvaru z cibulových slupek, jarního žita, petržele, sen, jabloňové nebo švestkové kůry.

O původu kraslic vypovídaly kromě technik zdobení také znázorňované ornamenty. K nejstarším zobrazením patřily motivy slunce a lidských postav. V 19. století se kraslice zdobily „psaním“ různých veršíků. Ve 20. století se kraslice z obřdního velikonočního dárku určeného koledníkům proměnily v žádaný sběratelský předmět., což přineslo zásadní změnu v jejich zhotovování. Místo plných vajíček se začaly zdobit a na tržnicích prodávat pouze vyfouknuté vaječné skořápky. Někdy byly navlečeny na stužku, jindy k jejich upevnění postačila větévka. Velikonoční vajíčka mívala i podobu různých šperků nebo drahých ozdob. Například v Rusku bývali dvořané obdarováváni velikonočními vajíčky zhotovenými z drahých kovů a ozdobenými drahými kameny. Méně významní členové družiny dostávali vajíčka soustružená ze dřeva a různě omalovaná. Uvnitř byly jako odměna za službu peníze nebo nějaký hodnotný dárek.